Náležitosti pracovní smlouvy, dle zákoníku práce:

Kromě toho, že jsou v pracovní smlouvě uvedeny identifikační údaje obou stran (zaměstnanec x zaměstnavatel), musí pracovní smlouva obsahovat pouze tři podstatné náležitosti dle § 34 odst. 1 zákoníku práce. Jsou to:

1. Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Druh práce vymezuje okruh pracovních úkolů, ke kterým se zaměstnanec zavazuje. Jiné druhy práce, než ty, které jsou sjednány v pracovní smlouvě není zaměstnanec povinen vykonávat. Jedinou výjimkou jsou případy dle § 41 zákoníku práce, kdy je umožněno zaměstnavateli výjimečně převést zaměstnance na jinou práci. Druh práce může být sjednán velmi specificky nebo obecně, ale neměl by být vymezen tak široce, aby bylo zaměstnanci možno přidělovat jakoukoliv práci. Není překážkou, pokud je v pracovní smlouvě uvedeno více druhů práce. Sjednaný druh práce vyžaduje bližší popis pracovních úkolů pro jednotlivé zaměstnance tzv. náplň práce. Náplň práce je jednostranný příkaz zaměstnavatele, kterým se zaměstnanci vymezují jednotlivé úkoly v rámci sjednaného druhu práce.
2. Místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa je možné pouze se souhlasem zaměstnance! Místo výkonu práce může být určeno adresou konkrétního pracoviště nebo jen označením obce, stejně jako může být určeno velmi široce např.: území České republiky. Pokud není určeno konkrétně, musí být určeno místo pravidelného pracoviště, pro účely cestovních náhrad v případě služební cesty.
3. Den nástupu do práce. V den nástupu do práce vznikne pracovní poměr. Ode dne nástupu do práce má zaměstnanec povinnost práci vykonávat a zaměstnavatel povinnost práci přidělovat. Jako den nástupu lze sjednat i den pracovního klidu – např. 1.leden (státní svátek). Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.

Dále lze v pracovní smlouvě sjednat:

• Zkušební doba – nesmí být delší než 3 po sobě jdoucí měsíce. U vedoucích pracovníku 6 po sobě jdoucích měsíců. (mělo by dojít k úpravě od dubna roku 2025, počkáme na schválení..).
• Výše mzdy – většinou upravena mzdovým výměrem.
• Kratší týdenní pracovní dobu (tzv. částečný úvazek).
• Doba trvání pracovního poměru – pokud je sjednaná na dobu určitou, musí být jasně uvedeno, kdy skončí a naopak za jakých podmínek může být prodloužena. Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat jen na dobu, která nesmí přesáhnout 3 roky a může být ode dne vzniku opakován nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodloužení (např. dodatkem).
• Dovolená – zejména pokud je delší, než zákonem stanovené 4 týdny.

Podmínky sjednané v pracovní smlouvě lze měnit jen dohodou smluvních stran. Proto i pokud je v pracovní smlouvě sjednáno například konkrétní rozvržení pracovní doby, je takové rozvržení pracovní doby závazné a zaměstnavatel nemůže pracovní dobu jednostranně proti vůli zaměstnance rozvrhnout jinak.

POZOR. Zaměstnavatel, který poruší stanovené povinnosti při vzniku pracovního poměru se dopouští přestupku podle příslušných ustanovení zákona o inspekci práce a může mu za to být uložena pokuta od 200 000 Kč (např. porušení informační povinnosti) do 10 000 000 Kč (pro zvlášť závažné jednání).